Co s posekanou trávou?

Máte-li zahradu, víte, že ani metr čtvereční na ní není zadarmo. Teď tak docela nemáme na mysli kupní cenu, i když ta samozřejmě roste v mnohých regionech do závratných výšin.

Hovoříme spíše o tom, že aby zahrada dobře vypadala, musíte se o ni neustále starat. A k základní péči o zahradu patří hlavně pravidelné sekání trávy. Část pozemku sice můžete klidně vyhradit pro včely či potřeby dalšího hmyzu a trávu na ní nechat růst déle, ale podstatnou část plochy byste kvůli sobě a dětem měli sekat přibližně jednou za týden až dva.

Tato doba závisí například na tom, kolik v daném období padne srážek. V deštivém počasí tráva roste přirozeně rychleji.

Vyhodit trávu do kontejneru? Plýtvání!

Jakmile však trávu posečete, objeví se otázka, kam s ní. Některé obce sice nabízejí svým občanům bezplatné ukládání biologických odpadů do speciálního kontejneru, ale toto řešení není úplně ideální. Připravujete se tím o drahocenný materiál, se kterým je možné dále pracovat a ve vlastní zahradě tak podpořit „koloběh živin“.

Zkuste raději kompostovat

Dalším logickým řešením je koupě kompostovací nádoby, tedy kompostéru. Zkuste si zjistit, zda jsou ve vaší obci k dispozici dotované nádoby na kompost, které byste jako občané mohli dostat (zapůjčené) zdarma. Nejběžnějším modelem je plastový šestiúhelník, přibližně metr vysoký, v zelené nebo černé barvě.

Alternativou je potom výroba vlastního kompostéru, ke které budete potřebovat například střešní latě, palety nebo dřevěné kůly. Důležité je, aby mezi jednotlivými „segmenty“ byly mezery, kterými dovnitř bude moci proudit vzduch.

To je ostatně důležité i u průmyslově vyráběných kompostérů, které sice bývají dodávané s víkem, ale biologický materiál potřebuje vlhké prostředí, a to, že na něj občas zaprší, bude jen dobře. Proto víko od kompostéru odložte bokem někde do sklepa.

Na kompostování rok nestačí

Ideální bude, když si do kouta zahrady postavíte rovnou minimálně dva kompostéry – to proto, že zahradní biologický materiál je na kompost ideálně přetvořený až minimálně po dvou letech.

Po pouhém roku je kompostování nedokonalé a vzniklý komposte ještě není vhodný pro hnojení rostlin. V prvním kompostéru tak trávu s hlínou nechte minimálně jednu celou sezónu odpočívat.

Kompostu pomůžete bakteriemi

Právě tráva s hlínou má tvořit základ kompostu. Postup je velmi jednoduchý. Jakmile posečete zahradu, hoďte všechny zelené zbytky ze sekání do kompostéru a následně přikryjte vrstvou hlíny. Tu zalejte vodou smíchanou s bakteriemi do kompostu SCD Compost. Jedná se o tekutý mikrobiologický koncentrát určený pro rychlejší a efektivnější kompostování organických zbytků. Za týden tak nebudete muset řešit, kam s další trávou, protože ta s předchozího sekání už bude díky práci bakterií „usazená“.

Koncentrátu s bakteriemi přitom budete potřebovat pouze přibližně 1 dcl na 100 litrů vody. Což znamená, že jedna nebo dvě litrové lahve vám vydrží klidně celý rok a sezónu budete mít vyřešenou.

Jestliže však máte větší zahradu nebo hodně sekáte, můžete si bakterie na kompostování koupit i ve dvoulitrové lahvi nebo dokonce pětilitrové bandasce.